Jóga bez podložky aneb #yogaoffthemat

Jako bych knihu Žijte jógu napsal pro sebe. Dnešní den byl stvořený pro nejrůznější techniky ovládání a práci se svou myslí. S retrográdním Merkurem je úžasné cestovat a trénink pozornosti je tak hlavní náplní dne - je opravdu výtečné se na vše dívat z nadhledu pozorovatele, který stojí za vašimi zády a sleduje probíhající scénu z filmu s názvem “To nevymyslíš, to je připravené přímo  a šité na míru tobě, abys se učil.”

 Vše připraveno na školení do Piešťan, na turné do Nitry a Opavy. Sbalil jsem a ráno v 7 se vydal na cestu. Když už jsem chtěl odjet, zjistil jsem, že nemám peněženku, kde mám ale úplně všechno. Bez dokladů, karet a peněz jsem hned nemohl vyjet (nejsem hrdina) a tak začalo hledání. Prohledal jsem studio, byt, tašky, vybalil, přebalil a zase usedl do auta. Trochu neklidný, protože na mě čekali studenti v Piešťanech. Štěstí a výsostná pomoc byla má kamarádka Míša, která se o studenty může postarat. Má víra však byla silná - navíc jsem si včera pořídil málu I’m patient” Říkal jsem si - nehekti a dívej se na sebe - dýchej. To je vždy nejlepší trénink jógy. Na podložkách nám to jde, ale co mimo ně? A tak zkouším nadhled, nehodnotit a jen přijímat. Naštěstí situace ve škole je zajištěná a já tak zařizuji provizorní doklady. Po 3 hodinách  bylo vše vyřízeno. Nasednu do auta a jedu. Po kilometru: “Pane řidiči, silniční kontrola a já v kapse chvíli provizorní doklady”. Jak ten Vesmír je neuvěřitelný. Kontrola s podivem dnešních události byla v pořádku. Když Slovensko - výuku nestíhám, dám umýt auto, abych přijel aspoň čistý. Auto bylo postříkáno, napěnováno a myčka přestala pracovat. Co to? Rozhlížím se, přemýšlím, jestli skrytá kamera nedokumentuje můj výraz a volám obsluhu. Přišli mě osvobodit, obkroužil jsem pumpu a znovu zajel do myčky. Program se zastavil po 5 minutách a já si říkal: “Tak frajere, to je trénink, to jen tak nevymyslíš.” Prostě si ten Merkur hraje a trénuje to, jak já trénoval před tím. Zatím si myslím, že jsem na tom dobře a tak si jen tak broukám... “dýchej, dýchej a usmívej se”. Na pumpě vše proběhlo ke zdárnému konci a já dojel na 29 km dálnice D1, kde blikala cedulka “ zpomalte, kolaps dopravy”. To mě velice potěšilo, zastavil jsem - co jiného se dá a... čekal. Zrovna jsem přemýšlel, že pro můj blog “životní rovnováha” to bude dobré téma a tak jsem vzal svůj iPhone plus, na kterém se mi výborně píše, a začal jsem tvořit tyto řádky. Všechno má svůj smysl. Přemýšlím, jestli jet dál..., ale ano, proč ne. Jen to není dle mých představ. Když představy opustíme a jen přijímáme, tak je nám dobře a život jde dál - jen jinak - “teď a tady”. 

Je to náš trénink jógy v běžném životě. V kufru mého volvíčka vezu knihy na své turné Žijte jógu” a toto je ten nejlepší trénink. Tak vzhůru na jógu bez podložek. Ta na podložkách je lehká, ta bez podložek je úžasná... stejně jako indická ulice. Hledáme postoj k tomu  co se odehrává. A zkusme se na to dívat jako, jak říkají nesčetné jógové techniky, jako na běžící film, kde vy nemáte hlavní roli. Roli hraje vaše tělo a mysl, a vy máte tu schopnost být nad a pozorovat a dýchat. Tak… Žijte jógu! 

PS: Na dálnici už stojím bez hnutí hodinu, asi fakt kolaps