Indie, krocení a otevřenost - restart

Indie, krocení a otevřenost - restart

24. 10. 2018  |  

Právě začíná můj indický blog 2018. A tak kdo máte chuť sledovat mou cestu od New Delhi, přes Udaipure až po Gou během tří týdnů...budu trochu psát. Vítej Incredible India, jsem zde. 

Má „schíza“ vnímání času opět zaútočila. Různé letenky přes Dubaji do Indie nakoupeny a na cestu jsem připravený. Mám v sobě energii, která mě nutí být všude včas, a na letištní obzvláště. Má touha je být tam ještě dříve, než je třeba. Když se nás naši kamarádi ptají, kdy se na společné cestě „někam“ setkáme, hned si odpovídají a Jakub se okamžitě přidá: „Joóó, to my tam budeme určitě pár hodin v předstihu.“ A mají pravdu. Rád v klidu nasaji energii cesty a destinace, a to vždy přichází, když jsem na letišti s velkým předstihem. A tak to bylo i dnes. Jakub se mě ptal, proč na letiště chci jet 4 hodiny předem a já ani neodpovídal a už jsem tam chtěl být. On by na letadlo nejraději naskočil, vyšplhal se do zavazadlového prostoru a usedl na své rezervované místo, jen aby tam nebyl tak extrémně, a asi i nesmyslně (realisticky), brzy jako já. No jo. Ale já ty procesy (o frontách nemluvím) na letišti miluji. 

Čas se sešel s časem, zabalil jsem, zkontroloval dokumenty, ověřil termín odletu... tedy až po komunikaci s kamarádkou, která mi sdělila, že neletím v pondělí, ale už v neděli, což mě rozhodilo. Nebyl jsem se schopný soustředit se už na nic, co jsem měl udělat. Nasedl jsem do letadla, které se vzneslo do vzdušného prostoru. Byl jsem unášen letadlem 777-300 třesoucím se ve vzduchu k Dubaji. Čtyřhodinové čekání, díky priority passu, se změnilo k příjemnému a pokračuji ve své cestě do destinace – New Delhi. Mám v plánu se ubytovat a jít do města, které chci poznat uvnitř. Chci vyzkoušet metro, ale v sobě sama vím, že to je jen nějaký mentální – spirituální úlet k dobrodružství.

Byl to dlouho očekávaný víkend a den, kdy jsem dodělal vše, co měl, a vydal se na dobrodružnou cestu poznávání nového. Letenka do Dubaje, Dillí a konečné destinace Udaipuru se vyjímala v mém iPhonu ve Wallet. Po on-line check-inu se mi v pravidelných intervalech objevovalo na displeji iPhonu, za jak dlouhou dobu mě čeká letadlo Emirates směřující do Indie. Čím více a více se cesta blížila, tím více jsem si uvědomoval, co jsem ještě neudělal, a co možná ani nestihnu. Ale v podstatě – co jsou to nerealizované úkoly nebo povinnosti? Nic, jen něco, co možná vyšumí, anebo se nějak oklikou vrátí. Už jsem se odnaučil stíhat vše před svými odlety a odjezdy. Je to zbytečné napětí, a tak step by step dělám to, co v danou chvíli přichází. Nevzpomínám, co ještě musím, ale snažím se v poklidu udělat vše, co jde. Naštěstí je se mnou můj tým Energy Studií, kterému můžu zadat úkoly. Díky moc za to. A tak jsem odučil školení restorativní jógy, které jsem si velice užil. To je vždy školení, kdy se můžu válet, moc nedělat a využívám pomůcek k dokonalému „zarochňání“ se v pozici. Vedl jsem víkendové lekce v obou studiích, s Jakubem probral novou strategii v přípravě otevření naší franšízy LOLE a také převezl svého pejska k „babičce“ na hlídání. No, srdce mi bušilo a měl jsem na kahánku, ale cesta volá: „Halóó, už boardujou.“ Dosednul jsem do letadla, dal si vínko, které své kamarády mělo již v salónku, a letím. 

Letím do Indie, kterou jsem nikdy nechtěl poznat. Když jsem ji poznal, zamiloval jsem se. Ale to není láska, která vzrušuje a nedovolí spát. Je to jen ryzí touha – být. Miluji, co je mou prací, mám tým snů, díky kterému můžu dělat věci, jimž věřím, jsem nadšený z každé nové cesty, a ještě víc si užívám místa, kam se vracím. A Indie je místo, které nevoní a neladí s mým vysněným životním prostorem, a právě zřejmě toto mě naprosto vtáhlo. Já miluji krásu, luxus, komfort ... a v Indii nic z toho nepotřebuji, ač to tam také je. Vystoupím do smradlavého mezinárodního letiště Indiry Gándhí a po dlouhém letu se mám chuť poblít. Zalikám se nezvyklým pachem a hustotou vzduchu a pak ... vše se zlomí, a já jsem doma. Ano, doma jako turista, který může odjet, ale i zůstat. Má na to podmínky. Ale i tak to pro mě znamená pocit odevzdání. Odkládáte svůj krásný oblek, sundaváte košili, která vás škrtí, dáváte dolů slipy nebo trenky, stojíte tam ... radostní a šťastní, že jste ze všeho, co vytváří vaši tvář ve společnosti, na chvíli odešli. Jste nazí, jste odhaleni sami před sebou a cítíte, jak se na vás lidi – nedívají. Jste v tom zcela sami a každý s tím životem, který má. Žijete ho, jak umíte. 

Když jsem zkusil naked jógu, byl jsem úplně paf. Celý proces mě vzrušoval a burcoval k extázi. Když si uvědomuji, jak mocná je energie, energie tantry pro seberozvoj, lámou se mi kolena. A toto spojení je v doteku indických okamžiků každou chvíli přítomné. V tantře toužíte, chcete, a přesto musíte korigovat neskutečnou sílu. Potřebujete ji transformovat. A tato transformace je má tantra v Indii. Před sebou samým se odhalujete a zakoušíte více sám sebe. Dobrovolně, a já to už dělám i cíleně, se zbavujete své komfortní zóny, abyste prožili opět více sami sebe. Asi si říkáte, že to můžu udělat i doma. Ano, můžu, ale je to se všemi povinnostmi daleko těžší. Ty povinnosti vás poutají a svazují, a tak podobné výlety, které já činím do Indie, jsou dobíjení baterek. Povzbuzení energie uvnitř, která vstává a pak vydrží. Ona se zde zjitří a restartuje. 

Díky, že můžu! 

 

PS: Dubai International Airport právě ohlásil venkovní teplotu v 5:15 ráno 30 stupňů. No to není špatné. Ospalý, nevyspalý a zmatený začínám balit všechny věci z letadla a vystupuji na arabskou půdu. Na ukazatelích přestupních letů budu hledat New Delhi. 

Komentáře

Mirka | 30. 10. 18 - 13:23
Ahoj Vašku,moc Vám děkuji za články,které píšete a doufám,že cestopis o Indii bude,už teď se těším!Ještě nenastal ten správný čas ji navštívit i když mě tak láká!Tak aspoń čtu.Děkuji M.
Vašek | 27. 10. 18 - 10:52
Dano, píšu...moc děkuji...a zřejmě bude příští rok i cestopis o Indii, józe a emocích...
Dana | 25. 10. 18 - 09:28
Vašku, pište pište pište! Moc ráda čtu Vaše texty. D.

Přidat nový komentář

Jméno


Reebok
Weleda
Bio Bachovky