Indický jógový týpek
30. 08. 2020 | Cestování
Mé zážitky z Indie před 5ti lety i více. Zde je jeden, který mám moc rád. Všechny další příběhy najdete v mé knížce Indická ulice, kterou jsem obohatil i o výklad mytologie a filozofie, kterou mám rád.
Ranní výhled na povalující se mraky ve vysokých kopcích Rišikéše z jedné střechy místní jóga shally navodil pocit klidu a neskutečné pohody. Kromě nádherného rána, jsem na dnešní ranní józe zažil mnoho kuriózních informací stejně jako prošel zcela novými způsoby provádění ásan a přístupu k nim. Ke zdravému pohybu bych přirovnal pouze šavásanu, ale to nevylujčuje, abych si praxi užil. Zcela jsem vzpomnínal na mou kamarádku Anetu, uvědomoval si znalosti o lidském těle a právě probíhající pohyb, kterým mě lektor jógy provázel.
Ranní jóga byla smrští pozic, které nezávisle na fungování lidského těla, byly prováděny. To, že se někde učí např. při provádění trojúhelníku vytáčet, nebo zavírat pánev jsou zcela zanedbatelné 2 úhly pohledu a každý z nich má své zastánce, otazkou zůstává, jestli to má i anatomický podklad. Vlastně si myslím, že sledovat příliš jógu na základě anatomického a fyzioterapeutického podkladu, je na úkor její krásy. Avšak základní pravidla pohybu lidského těla v kloubech by měla být dodržována, protože instruktoři jógy pracují s lidským tělem, které se dá nevhodným zacházením poškodit, a tak vytvořit nějakou symbioózu...to je můj cíl. Jóga se základem optimálního pohybu, jóga jako krása vnitřního plynutí a cesta k Já.
Lekce začala a končila meditací. V hluku projíždějících aut, bučících krav, štěkajících psů a pískání kol jsme se usadili na střeše. Dvě hodiny byly poskládané tak, jak to mému učiteli zrovna přislo, ale pochopil jsem, že i on v tom má svůj systém. Mezi každou ásanou, která byla zaujata a držená se prováděly dynamické cviky: žabáci, výskoky, kroužení pánví, hmitání do úklonu, otáčení rukou do stran a nebo pohupování. Nejdříve jsem zíral, ale dělal jsem to. Umím poslouchat a pak nechávám znít... Mezi ásanami jsme zacvičili čtyří kola pozdravu slunci s pěkným výkladem aktivace čaker, samozřejmě čelem k jeho východu. Postupně přišla témata jako pataňdžaliho systém a "unity". Po pozicích ve stoje, kdy chodidla byla jakkoliv, kolena neveděla, v jakém tlaku se nacházejí a lordóza byla trénována pro její zvětšení, přišla 30 minutová šavásana. Praxe však praxe pokračovala dále. Například při korekci hlubokého předklonu jsem se dozvěděl, že nemám jít hlavou k nohám, ale pouze s oporou prstů o konečky (rovný předklon). Hlubokým předklonem se ničí záda a obzvlášť s postupujícím věkem, můj učitel mě odhadl na 50 let. Říkal, že se nebudu tak opotřebovávat. Jemu bylo 42 a své tělo postupnou praxí očividně šetřil hodně. Z mého pohledu pozice prostě neudělal, neznamená to však, že nepraktikuje jógu. Tělo bylo relativně ztuhlé, ale na druhou stranu s několika kilogramy váhy lehké. Můj věk jsem však nepřivítal. Naopak mě trochu naštval, protože! No nic. Za měsíc mě čeká výlet o rok dále a uvidím, co se mnou provede pobyt na ájurvédské klinice. Olej poteče každým otvorem a očista do čista se bude realizovat.
Po šavásaně přišla pozice v lotosu. Na začátku jsem informoval o mých problémech s koleny a L5, ale možná to v lektorovi zvýšilo zájem o praxi lotosu. Šel jsem do toho opatrně, ale sled variant pozic z lotosu byl rychlý a rozsáhlý, že jsem rád za ochod po svých. Nemohu říci, že se kolena uvolnila - v každém případě přežila. Horší to bylo s mými zády při tréninků různých hadů, jejichž názvy si už nepamatuji. Kobru známe všichni. My ji trénovali nejdříve na pokrčených pažích s finálním "záklopem" hlavy. Pak přišla s napnutýma rukama, ramena u uší a hlava ve zvýrazněném zapadnutí. Krk a hlava, L5 už začaly protestovat a lektor to rozjel do několika opakování. Prý ať se umím jak had plazit. Možná na tom nějaká pravda bude, ale to si musím nechat projít hlavou. V každém případě teď tělo bolí. Já do toho šel, abych to zkusil. Opět! Co nevyzkouším, tomu nevěřím.
Asi abychom se nějak porovnali, začali jsme dělat krokodýla, kdokodýlí cviky na boku z jedné strany na druhou. A zase kobry. Být pružný jak had umožňuje tělu neobtěžovat hlavu, která tak může být nasměřována k pravdě, k Bohu (mi bylo řečeno).
Učitel viděl, že pozice umím a tak mě začal zkoušet z názvů a zvládnutí ásan nazvaných po zvířetech. "To je zvířat", řekl. "Víš proč"? Protože ásany pocházejí z džungle. Jóga je v džungli. Tam jsou lidé, kteří dělají jógu. tvz. Baba. Oni se dívají, slyší, jsou, pozice dělají přirozeně a nechtějí za to peníze. Jama a nijama je pro ně automatická a my tady děláme jen ásany a pránájamu. Lekce končila pránájámou s novým pohledem na kaphalabhatí.
Každá informace má svůj důvod, je jen na nás, co si z toho vezmeme. Byl to dobrý týpek krásně zpívající mantry. Zpíval pro mě známé mantry, a tak jsem se přidal i já. Jako bych tím doladil celou ásanovou a pránájámickou praxi a vše příjemně vibrovalo. A tak jsem se s ním domluvil i na pár dalších lekcí. Proč dělat věci jen dle naší představy. Čím dál tím více pozoruji přístupy učitelů jógy k józe a musím uznat, že jsem rád, že můžu být sám sebou. Inspirovat se přístupy, lidmi a situacemi, ale jako gurua mít život.
Namasté!
Napsáno: 22.8.2015
TIP na knížku: Indická ulice (příběhy z Indice a mých několika cest podaných zábavnou formou).