Indické dobrodružství ...příprava na cestu

Indie a žijte jógu mimo podložku...je příprava na mou novou cestu, tentokrát i s mnohými z vás. Je snadné cvičit jógu v sále na podložce, v příjemném prostředí a s představou, kterou člověk o tom, co ho baví a co má rád, má. Indická ulice je největší jógová podložka, kde máte tu množnost zažít jógu na ulici. Pozorovat svou mysl, co přináší a zkoušet vše… nechat být. Jen tak si můžete jógy bez podložky užít. A tak to vyzkoušíme. Budeme cestovat, cvičit jógu, praktikovat pránájámu a meditaci, zažijete indického jógového učitele a především…trochu víc zažijete sebe sama.

S velkým váháním a obavami jsem poprvé vstupoval na území Indie, o které nebudu lhát, když řeknu, že je kouzelně barevná, ale i špinavá. Já milovník čistoty jsem měl všude v taškách, kapsách očistné desinfekční ubrousky, které jsem po prvním vkročení do rozmočeného “něčeho” na ulici, vyhodil... a šel.

Má mysl je nyní nasměřovaná k dobíjení energie a prohloubení spojení sám se sebou a tak začne opět mé malé - velké dobrodružství... za hranice konfortní zóny. A já, včera, když jsem serfoval a hledal letenky, abych našel indické přelety a získal nějakou zajímavou cenu letenky do Udajpuru, jsem se úplně tetelil z představ o radosti ze sedu v davu Indů, pohledu do nikam, v prostoru plném barev a vůní, pachů, v místech samoty s neustálými doteky kolem jdoucích. Prostě Indie volá a já letím ... už za pár a nejenom já. Týden strávím sám se sebou a pak přiletí i Jakub a celá skupina na jógu, která chce vstoupit do Indie a každý sám nechtěl.

Zapátral jsem v mé indické knížce, přečetl (normálně nečtu své knížky) odstavec a nabudil se ještě většil touhou poznání. Jen být a být a být. Kdo z vás jste mou knihu o Indii četli, víte, že Indie je destinací bestrobarevnou a silnou. Buď se líbí, nebo nelíbí. A tak se snažím vysvětlit mé kamarádce, že i když druhou, a tu hlavní část pobytu, strávíme na plážích v Goe, tak že nejedeme k moři, ale do Indie. Je to radikálně něco jiného a tak čekat slunečníky a krásné pláže…to není nejlepší očekávání. Je dobré spíš chvíli pobýt na pláži, pak si zajít do ájurvédské kliniky buď na terapii - celková detoxikační, nebo jen na masáž a odpoledne třeba vyrazit na výlet…za ulicemi resortu bude až Indie. Já v Goe budu také poprvé, avšak Indie je prostě Indie a tak očekávat, že se bude chovat pod našich představ … není rozumné. Vždy vám do cesty, stejně jako celý život, přinese situace, ve kterých máte něco zažít, prožít a uvědomit si. Včera jsem mluvil s paní, která s námi také letí. Stejně jako většina z účastníků zájezdu za poznáním Indie, pročetla mnoho blogů, viděla spoustu TV dokumentů. To vše jsou jen názory a pohledy, stejně jako i má slova. Tím se neřiďte. S mou zkušeností z Indie vím, že i když jste na něco připraveni, i když si vytvoříte představu, jaké to asi bude, tak i přesto to bude jiné. Bude to přítomné a konkrétní představa jen naruší možnost si “tu” jinakost užít naplno.

Indická civilizace je zcela odlišná od našich životů. A o to jde. Zažít něco jinak…a nemusí to mít přívlastků: dobrý/ špatný. Za sebe musím říci, že není třeba mít strach a obavy. Indie bude jiná, ale jen z pohledu nás, kteří žijeme v této kultuře. Pro Indy bude indická, taková - incredible, taková, jaká je. A tak si nedělejte bloky, zabalte lehké zavazadlo (kvůli přeletům z Dílí do Goa s max 20 kg - kontrolují to často) a vydejte se za dobrodružstvím. Od toho tam jedeme. Neberte si dolary, ale vyměňte si rupie na letišti. Např. masáž stojí 600-1200 rupií, jídlo lze pořídit za 200 rupií i méně, i více. Sice budeme v Goa, kde to bude trochu dražší, oproti severu, ale i tak to bude levné. Bankovní karty, pokud nemají nějakou odstávku, také fungují a já vždy i v Indii vybírám z bankomatů. Je však dobré míst pojistku a tak měním rupie na letišti.

Já, jak píšu, vyjedu o týden dříve. Toužím tam prostě být a tak se spolu i s Jakubem setkáme v Dílí a následně už budeme společně. V Dílí bývá horko a lehký “odér” a prach, ale to zvládnete. Bude tam masa lidí, hluk, zácpy, možná smog, ale i tak zažijete např. krásu Lotus Templu, což je místo, kde různá náboženství spolu vedle sebe nechávají prostor každému, kdo přijde a nerozlišuje. Dlouhou cestu parkem půjdete bez bot a pak si je opět vezmete. Stará pevnost, trhy, ulice…na to vše stačí 2 dny, abychom pak navštívili Agru a proslulý Taj Mahal. Často slýchávám ve slovech lidí nádech opovržení - pro turisty, komerční záležitost, atd…ale prostě bez něj není Indie. Je tak nádherný, jako celá Indie. Je tak proměnlivý a silný, že stojíte před ním a z očí tečou slzy a vy nevíte proč. (Popisuji to já, jo…nemusí se toto dít vám). V Agře a Dílí budete moci zažít "pure" bídu na ulicích, nečistotu a masy lidí. V Taj Mahalu bude zřejmě také narváno, ale krása je zcela všudypřítomná. Mnoho provaděčů bude chtít vaše peníze. Jste bílí - tedy peněženka. Buď jim dáte a provedou vás tam, nebo nedáte a půjdete se skupinou a průvodcem. Je to na vás. Ale počítejte s tím, že když dáte např. dětem peníze na ulici, v tu ránu je za vámi průvod dětí a všichni chtějí. To, prosím, ideálně nedělejte. Další den směr Goa…super. Bude teplo, nemělo by být velké vlko, ale ráno a večer se vám delší kalhoty a mikina hodí. Může být v těchto časech chladněji.

Když je člověk v Indii, vidí nepřeberné množství “spirituality” v ulicích - vyobrazení bohů, elementů, jevů, svatyňky, chrámy, obřady a rituály. To jsou všechno prostředky pro komunikaci se samotnou přírodou a víra v něco silnějšího a většího než jen v lidskou osobu. A tak se dívejte naplno, do chrámů vstupujte bez bot, ženy ať se zahalí a neprovokují evropskou kulturou. Je to respekt k místu, kam člověk přijel a přijel jen jako host, ne jako ten, kdo jde měnit ve víru své víry, nebo představy. Respekt a úcta, ale i krádeže volných taštiček a batůžků přes rameno…to mohou být běžné projevy indické ulice. Já třeba peníze nosím v kapse u kalhot a nikdy jsem neměl problém. Ale kluci na motorkách jsou hlavně v Dílí rychlí… potřebují přežít.

Určitě si nenecháme ujít krásu obřadů, svátků a rituálů. I jeden z nich můžeme zažít.

7.11.2018 zažijete v Goa Diwali
Diwali je pět dní trvající slavnost, kterou slaví zejména hinduisté, sikhové a džainisté. Slaví se od poloviny října do poloviny listopadu a je oficiálním státním svátkem nejnom v Indii. Nedílnou součástí slavnosti je zapalování malých hliněných lampiček (diyas) naplněných olejem, které symbolizují vítězství dobra nad zlem. Účastnící nosí při této příležitosti zpravidla nové šaty a navzájem se obdarovávají sladkostmi. Pro některé indické finanční instituce začíná finanční rok právě prvním dnem Diwali, což jim má na dalších 12 měsíců přinést štěstí (zdroj: wikipedia).

A tak vzhůru do Indie. Bude to zážitek pro duši a možná i rozhodnutí, zda-li ještě někdy, jako já, do Indie opětovně zavítat, a nebo jestli si řekne, to už ne. To všechno ukáže přítomnost tam.

Těším se na vás!
Vašek