Letecký deník aneb #nelekejseacestuj

Letecký deník aneb #nelekejseacestuj

08. 05. 2018  |  

Mnozí mi říkali, že by už nelétali. Mnozí mi říkali, že se mám zamyslet, co mi cestování posledního roku naznačuje...a tak vzhůru na nové cesty! 

Před rokem začala má cestovatelská story, která s pohledem zpět, dává cestování významný výraz. Lehká rekapitulace mi naznačuje, co mám dělat, ale je to tak opravdu? Nebo prostě mám přijímat a jen vnímat „teď a tady“? Ono teď-tady se řekne jednoduše, ale stejně vás napadne v dovětku, co to má asi znamenat? Vyznat se v tom musíte jen vy. Žádná rada nepomůže, a tak jen vy se můžete rozhodnout, co dělat. 

červen 2016 – pracovní cesta do Španělska s psaním mého blogu ve vzduchu v letadle – letadlo se téměř zastavilo ve vzduchu, začala být velká zima a vypadly dýchací masky. Mysleli jsme si, že je to „branné“ cvičení… a nebylo. Pokyn nasaďte si masky vyvolal na tvářích „mrtvé ticho“, které trvalo dalších 8 minut, než jsme z té výšky nouzově přistáli v Toulouse. Po doletu do cílové destinace jsme si dovolenou s jógou opravdu užili a vůbec nic nám nevadilo. Vše bylo krásné a pohodové.

březen 2017 – postupnými změnami letecké společnosti se kromě změny času odletu změnil i den, čehož jsme si nevšimli. Tolik e-mailů přišlo se změnou pěti minut sem a pěti tam, že pak už rezignujete na čtení těchto sdělení. Při on-line check-inu nic nefungovalo a až telefon s agentkou nám vysvětlil, že jsme odsouhlasili změny (už jsme prostě 5. změnu nečetli) a letadlo odletělo o… den dříve. Letěl jsem se učit na finále ke státnicím, a tak mé překvapení bylo velice živé. 

březen 2017 – zakoupení nové destinace – NICE byl výbornou náhradou za ušlou Fuerteventuru. Při čekání na zabalené kufry se z pásu sesunul pouze jeden. Ten, kde bylo oblečení. Ten, kde bylo mé 5leté studium, skripta, zpracované otázky a vše na státnice nepřišel. A nepřišel tři měsíce! Až po čtyřech měsících mi byl doručený v den před opuštěním stejného hotelu, kde jsem opět pobýval – jen tak. Kde byl? Cestoval, nebo na recepci hotelu? 

květen 2017 – návrat ztracené tašky v NICE – ale nejdříve nám sdělili v Amsterdamu, na přímém letu do NICE domácí leteckou společností (ano, přímý let byl zrušený a rozdělený na přestup), že nemají místo v letadle do NICE pro všechny. Můžeme letět jen dva a ostatní doletí. No to jsme opravdu toužili slyšet. A tak jsme celý den čekali v salónku, abychom mohli letět nočním letem, když jsme z Prahy vylétli v 5 hodin ráno. Celý den byl ve ztracenu, ale pláž v NICE vše urovnala a vyladila naši mysl. 

prosinec 2017 – vytoužená dovolená na Havaji – 10 hodin před odletem, kdy balíte kufry a už myslíte, na to, že odlétáte, přišla „suchá“ sms od letecké společnosti – „váš let z Prahy je zrušený“ –a nic víc. Nikam se nedovoláte, nikdo s vámi nekomunikuje, a tak řešíte náhradní scénář, který obnášel scény o zrušení celé dovolené, o cestě taxikem do Frankfurtu, odkud letadla přes oceán létají, zůstání a vyčkávání – což se nakonec vyplatilo. Jen, kdybychom se intuitivně neprobudili v noci, uletělo by nám další letadlo, protože přišla jen tak sms o přebukování letu na jiný ranní let. Ještě, že jsme to zjistili. První letadlo mělo zpoždění, druhé letadlo jsme stihli, třetí letadlo do cílové destinace kvůli zpoždění nabraném ve vzduchu, uletělo. Ubytování v LA bylo super, odpočinuli jsme si a ráno jsme se vydali na cestu. Dva dny po letištích byly zážitkové. 

leden 2018 – dovolená pokračovala různými výlety a přelety po havajských ostrovech – no a že se letadlo na Big Island rozbilo, to už byl opravdu detail. Zpáteční cesta s čekáním v Denveru byla příjemná. Po nabordování do letadla nám oznámili, že na palubě je kufr člověka, který s námi necestuje. Tak ho museli v 380 najít. Trochu času to vzalo. Pak přišlo nové oznámení: nefunguje druhá navigace a nejde opravit. To přidá radosti na letu domů, že. Bylo nutné změnit trasu a dotankovat, abychom ve vzduchu nezjistili, že není z čeho letět… a nakonec jsme domů dorazili. 

duben 2018 – týmová porada za odměnu v New Yorku – kdy jsme v Londýně zjistili, že letecká společnost prodala více míst, než má letadlo (že by klasika). Věta – do letadla se nevejdete, byla milá. Nejdříve Katku, pak mě objala lehká hysterie a Jakub nevěděl, co s námi má dělat. Když jsme se uklidnili, dostali jsme fajn odškodné, které jsme rychle v NY utratili a naštěstí náhradní let za tři hodiny byl dostupný. Při zpátečním on-line čekinu nám nešlo udělat nic „on-line“. Vše jsme řešili až na letišti v kiosku letecké společnosti. Kiosek s námi výborně komunikovat a vždy, když jsme dělali upgrade letenky, nám napsal, že transakce byla nedokončena. Vydali jsme se za ženou na přepážku. Byla milá, ale moc nechápala, co s námi kiosek udělal. Poslala nás na jiný terminál, abychom to vyřešili, tam a tam nás poslali zpět na náš terminál, abychom to vyřešili opět s ženou, která již s námi zkušenost měla. Ta, když nás viděla, zrudla a nejraději by odešla z práce. Ale podařilo se jí nás zkasírovat znova, což jsme ale nevěděli, že na našem účtu už letíme téměř privátním jetem. Snad se podaří v bance něco vyřešit… jinak to byla first class letu.

No a snad to není o tom, že bych měl přestat létat, ne? Jsou to jen situace, které vznikají. Přemýšlím o významu. Tento víkend jsem měl opět někam letět. Je fakt, že jsem vše zrušil, ale myslím si, že spíš pod tíhou toho, že chci být doma, než že bych se bál letět. Jaké máte zkušenosti s létáním vy? Pište mi do blogu, zajímá mě to! 

Tak vzhůru na další cesty!

VK

Komentáře

Petra | 17. 07. 18 - 11:02
Já cestuji velmi ráda. Také miluji hory, jejich sílu a energii. Tam si dojedu autem. Létání mi nijak nevadí, ale mám též zážitek, kdy jsme se naštěstí už vraceli z dovolené v Řecku. Stáli jsme u pásu na zavazadla a bohužel asi polovině cestujících nepřijelo NIC!!! Později jsme zjistili, že zavazadla jsou v Norsku. Malá chybička při odletu na přepážce. Namaste
Jaroslava | 12. 05. 18 - 23:06
Vubec nevim proc a jak jsem k tomu prisla, ale myslim si , ze to mam z vychovy, Máma mě zamykala doma od sesti hodin vecera a nekdy nebyla doma ani rano, kdyz jsem mela jit do skoly a ve mne narustal strach z uzavrenych prostor a ja nikdy nebyla v letadle. Moc ti zavidim ( a nejenom tobe) lety a toho, ze jsi videl uz tolik mist na svete, zatimco ja se mohu pohybovat jen autem a tak idekujmi za ty neprijemnosti, protoze je asi vic lidi jako jsem ja, kteri se nikdy nepodivaji ani na letistni plochu , natoz do letadla))) namaste

Přidat nový komentář

Jméno


Reebok
Weleda
Bio Bachovky