Jsou čtyři hodiny ráno aneb #kdyžnemůžuspát

Jsou čtyři hodiny ráno ve městě, které nikdy nespí. New York mě nikdy nelákal až do chvíle, kdy jsem poprvé vystoupil na JFK a vydal se do NYC. Od té doby je to má několikátá návštěva a určitě není poslední. Okny hotelu na Broadway St. se do pokoje postupně dostává ruch z ulice a to je znamení, že New York se probouzí do dalšího rána. V NY je škoda spát! Ve čtyři ráno ulici neslyšíte tak silně, ale postupně její hlas umocňuje a vstupuje do pokoje více a více. New York, ač nikdy nespí, začíná vstávat. Někdy to bývá lehká beznaděj, když se probouzíte a víte, že je tady opět, již po několikátě, jatlag. Zkoušel jsem od melatoninu, přes zázvor až po pořádnou únavu všechno, a vždy mě potkává stejný scénář. Bojím se otevřít oči, abych zjistil, kolik je hodin. Vlastně je to už takový americký rituál - vstanu, rozbalím svou travel podložku a dostávám se k ranní pranájámě a meditaci. Pak stojím na hlavě, aby se pročistila a rozestoupilo se v ní světlo přicházejícího dne. Začínám se logovat na www.pureyoga.com, které sídlí ve vedlejším domě, abych se podíval, co “dávají”. Vybírám první možnou lekci v 6 hodin - hot vinyasa a jdu si to užít. Využívám ranní newyorskou nespavost na lehkou procházku po ulicích, kdy ještě moc lidí nepotkáte a pak stáčím kroky do recepce jógového studia - továrny. Právě v šest a v sedm hodin začínají 2 různé lekce. V osm až deset hodin už jedou současně tři sály a v jednu chvíli se prolíná 5 sálů najednou. Lidé vycházejí a odcházejí, posedí a nebo rychle odejdou před relaxací, aby stihli (asi) cestu tam, kam jdou. Úžasné je to pozorovat, dívat se na vše s otevřenýma očima a vyjít z jógového studia plný energie, radosti a především volnosti. Ta volnost je něco, co není popsaného těm, kteří jógu necvičí a vy, kteří jógu cvičíte, víte, o čem píšu. 

Všeobecně je v New Yorku větší převaha lekcí v dopoledních a poobědních hodinách. Večerní lekce jen lehce slábnou, ale špatné to vůbec není. Když odcházím ze studia, valí se do něj mnoho lidí s podložkou v ruce, již převlečených a těšíc se na svou vedenou jógovou praxi. Nabídka studia není jen čistě jógová, ale v osmi sálech probíhají i taneční a posilovací - kondiční lekce, které vycházejí z jógy a jsou doplněny různými pomůckami. Někteří ultrajogíni se z toho hroutí, hlavně u nás, ale zde je to téměř normální.

Proč józe nedat i zábavnou, či jinou tvář - třeba s přidáním kondiční složky, když to lidi chtějí a baví je to. Právě přes toto uspokojení může někoho jóga nadchnout a otevírá se cesta opět dál. Když lidi něco baví, tak ať to dělají a nedívají se doprava a doleva, co si kdo o nich myslí, nebo říká. Vždy je to problém těch, kteří soudí, nebo si myslí, že jejich cesta je jen ta jediná a správná. A tak zítra mám v plánu zkusit, co zdejší jógová studia nabízejí, protože je mi jasné, že spánek trvat dlouho nebude. Obvykle se na místní čas přetočím ve chvíli, kdy se vracím domů a tam začíná stejný kolotoč přecházení na středoevropský čas. 

VK