Dobrodružství děj se, aneb #mentaldetox

Ranní vstávání mi dělá obtíže. Jsem v klidu, když vstávám bez budíku, a to je téměř automatické. Doma se probouzím mezi sedmou až půl osmou. Vždy záleží, jak jsem unavený, nebo odpočinutý.
Jsem třetí den v Indii, kde mám čas pouze sám na sebe. Odletěl jsem z Prahy s pocitem, že potřebuji pročistit, vyladit systém trávení i vylučování, cvičit si jógu a sedět na břehu Gangy. Jen ji pozorovat a snad i vstoupit. Čas strávený sám se sebou je podle mě velice důležitý. Vnímáte, slyšíte všechno to, co nepostřehnete, když jste v běžných povinnostech, obklopeni lidmi a nejste sami.

Dnes ráno jsem vstal v 5:30 a šel na domluvenou jógu. Probudil mě budík, protože po několika hodinách strávených v letadlech a letištních halách, jsem byl ještě unavený. Stále vše doznívá, ale postupně cítím, že organismus nabíhá na zpomalený chod. Mysl se pozastavuje stále více a více. Nemá povinnnosti, i když musí tak hodinku strávit na e-mailu, aby vyřešila, co nepočká. V tom je současná doba dobrá. Můžete být kdekoli po světě a pokud vám to práce dovoluje, můžete pracovat on-line, což jsem si vždy přál.

Přes den je v Indii pěkně. I 28 stupňů, což ale neplatí o noci a ránu. Vyšel jsem v šortkách a tričku a stál na domluveném místě. Stál jsem tam přesčas 20 minut, zahalený ručníkem na jógu a pak i cestovní podložkou, klepal kosu a vyhlížel mého guru dží. Věděl jsem, že v Indii má čas jiných rozměrů, a tak jsem čekal. Leč nedočkal jsem se. Vracel jsem se do svého “temného i studeného pokoje” a cestou objevil jednu z tisíců cedulí, oznamujících ranní lekce jógy. Naštěstí bylo půl sedmé a tak byla velká pravděpodobnost, že ranní lekci najdete. Meditace, pránájáma a postupně vinyasa začala a já v té závěrečné mrtvole cítil, jak… bych ještě zůstal. Naštěstí následovala půlhodinová meditace, která byla jako nadechnutím se v prostoru bez vzduchu. Najednou jste cítili tu energií, která proudí a vibruje vaším tělem. Nějak se to opět příjemně poskládalo a vše bylo tak, jak má být.

Nyní sedím na klinice, kam jsem zašel na zkontrolování svých termínů terapií a masáží. Usadil jsem se v jídelně, kde se schází klienti, nebo studenti ájurvédy pro společné jezení. U mě se vše připravuje na výplachy střeva vodou i olejem. Nejdříve je ale třeba podstoupit celkovou očistu, a tak kromě termínů terapií, speciální stravy a bylinných medikamentů, začínám svůj očistný pobyt v Rišikéši. A jak již nyní cítím, očista bude hlavně mentální. To, co jsem si myslel, že již zvládám, mi opět dalo zabrat. Představy, jaké to bylo minule, ubytování - to je asi můj úděl, kde mám něco pochopit (zatím nevím, co), hluk, množství lidí, bída na ulicích, pouliční život a čas plynoucí zcela jinak, než jsem zvyklý. Proto jsem do Rišikéše vlastně přijel...tak dobrodružství...děj se!

VK