Bičováni pohodlností, aneb rád dávám góly

Každý z nás si někdy vyzkoušel, jaké to je necvičit a jen si pochutnávat na jídle. Každý z nás nebyl se sebou někdy spokojený. S rostoucím věkem to jde rychleji, než si přeje. To vše s sebou nese poznání, radosti i zklamání. Stalo se to i mně.

Říkal jsem si, že to mám už zmáklé a že už nemusím být tak pozorný, protože přece vím, co dělám. A ejhle! Na chvíli jsem se vykašlal na ranní praxi, jedl... no jedl a pohybu měl velice málo. Stačilo šest měsíců, určitá psychická rozladěnost, která se postupně plížila do života a vstupovala do mých rituálů, rozhodila mou kondici... A výsledek? Nepohoda se rozrostla a stahovala na sebe moji pozornost. Naštěstí, díky vybudovaným rituálům, jsem stále věděl, že se něco děje a že vím reálně, kam se chci vrátit. Jen jsem neměl energii se vrátit. Nejtěžší bylo vymotat se z cyklů a stereotypů mysli a zastavit tok nespokojenosti. Prostě jsem si vyzkoušel, jaké to je, necvičit a přibrat. Zažít vnitřní nespokojenost sám se sebou. Jenomže necvičit ve 45 letech znamená značný problém na těle, a je-li již mysl zasažena nepohodou, tak toto ji určitě na vnitřní radosti nepřidá. A to mě strašně rozčilovalo a současně bylo motorem něco se sebou dělat!

Touto zkušeností jsem učinil úžasné poznání. Dříve pár kilo navíc slezlo samo. Teď musím tělu hodně pomáhat, aby bylo v kondici. Jógové rituály mi pomohly k návratu na podložku a upevnění se ve stoji i v mysli. Prostě makám, abych nenechal vítězit pohodlnost tohoto charakteru. Na každého takové chvíle někdy přijdou. Myslím si, že v mé odborné praxi, ale i osobní, bylo důležité přesvědčit se a získat tuto zkušenost právě pro nový restart! Nastalá situace mi pomohla i pochopit informace a časté argumenty mých klientů, kteří mi vše říkali stejně, jako jsem si v duchu říkal i já. Nechápal jsem, jak to, že to či ono nejde a najednou... jsem vše prožil na vlastní kůži. Pro mě úžasná zkušenost, za kterou děkuji.

A tak nyní pravidelně týdně stojím na své podložce a mám opět svou ranní ásanovou, pránájámickou a meditační praxi. Chodím běhat a prostě makám. Nejsme tady jen jako orchideje v pěstěné zahradě, ale jako lidé, kteří se mají učit se sebou zacházet. Jde to dobře ve chvílích bujarého života. To chceme být každý „chic“. Ale pak po určité době už čekáme odměny za péči, kterou jsme si věnovali, a ono... to drhne. Chceme odpočívat a užívat si „odpracovaná léta“. Bohužel nejde čekat na odměnu. Očekáváme-li ji, dostaneme studenou sprchu. A všichni přece chceme být šťastní... Co je to štěstí a kde ho hledat? Uvnitř musíme hledat, to je jasné, ale i tělo, i hlava a vnitřní prožívání jsou součásti štěstí. Nemůžeme je opomínat, ale také je nemůžeme stavět na piedestal a věřit, že jen v kondici a s vytrénovaným tělem budeme šťastní. Spokojenost je to, co rutinně-rituálně děláme s vědomím, že nám to pomáhá být v pohodě a mít sílu uspokojovat své cíle! Tak to nevzdávejme a učme se z toho, co máme za sebou – s pokorou k vlastním zkušenostem. Jako bych si knížku Jóga, očista a rituály napsal sám pro sebe. 

A co děláte vy?

To je má výzva! Kdo se přidá? Můžeme komunikovat o jídle, pohybu, náladě, motivovat se, podpořit se. Pište a komunikujte! Od dubna vás čeká Yoga Spring Challenge na Instagramu, kde procvičíme krásné jógové ásany a dáme jim jednoduchost a uvolnění. To mě na nich fascinuje. Ta jednoduchost. Akce se zúčastní i partneři Weleda a Reebok, Jóga Market a časopis Jóga Dnes, kteří věnují nádherných 9 cen pro ty, kteří Yoga Spring Challenge budou praktikovat celých 21 dnů.